Arduino v praxi

     Pro různá moje bastlení s lampovými rádii jsem si pořídil z www.retroraj.cz stavebnici signálního generátoru. Zaujal mě celý systém tím, že je řízen malým jednodeskovým počítačem Ardunio a hned mě napadlo, že bych tento počítač také využil. O co se v případě Arduina vlastně jedná. Srdcem každého Arduina je procesor od firmy Atmel, na většině desek je převodník, který umožňuje komunikaci mezi Arduinem a počítačem. Druhů Arduin je větší množství, např. Arduino Mini, Arduino Nano, Arduino Uno, apod. Liší se od sebe nejen velikostí, ale např. i počtem pinů k připojení různých modulů, senzorů, relé, apod. Dá se s tímto dělat opravdu hodně různých projektů, záleží jak kdo je zdatný v programování. Spousty povídání o Arduniu lze nalézt na internetu, jakožto i vzory projektů, takže jednoduché věci lze programovat pro méně zdatné programátory – jako já 🙂 – celkem lehce, popřípadě tyto projekty kombinovat. Kdo si chce hrát, vřele doporučuji. Např. klon Arduina Nano které jsem použil stojí kolem 190,- Kč, pár nakrimpovaných propojovacích vodičů, třeba šest  LEDek a můžete si začít hrát třeba s programováním různého blikání LEDkami, nebo k Arduinu  připojit displej, čidla teploty.

     A na co jsem použil Arduino já. Problém naší koupelny byl plesnivějící roh. Ne že bychom v koupelně neměli okno, ale mezi oknem a uvedenám rohem, který je vlastně nad vanou, máme bojler. I když se otevřelo vždy okno, díky bojleru nedocházelo v koupelně právě v tom místě nad vanou k řádnému pohybu vzduchu a čas od času se v rohu objevila plíseň. To by okno muselo být oteřeno neustále, což samozřejmě hlavně v zimním období nmyslitelné. Takže připadal v úvahu jedině ventilátor. Vzhledem k tomu, že jsem nechtěl nad vanou ventilátor na 230 V, udělal jsem malé vedení odsávaného vzduchu a ventilátor umístnil mimo vanu. Je to ploché plastové vedení a ventilátor jsem použil přímo do trubky přes redukci z plochého vedení na kulaté.

img_2500

Koupelnu chceme opravovat a tak to zatím takhle neupravené bude muset chviku vydržet. Ale jak tento ventilátor zapínat. Spolu se světlem koupelny? To nic neřeší, pokud bych koupelnu opustil a zahasl, ventilátor by se zastavil a opět by místnost nevětrala. Jsou ventilátory i s vlhkostním čidlem, ale takový ventilátor by opět musel by být nad vanou, kde je právě díky bojleru v místnosti největší vlhkost. Nehledě na to, že bych nevěděl při jakém stupni vlhkosti ventilátor spíná. Není opatřen displejem. Uvažoval jsem nad časovým spínačem, to se mi ale také nelíbilo, je to primitivní a problém by to neodstranilo.  Arduino bylo tedy nejvhodnější řešení, i když jsem o tom nic nevěděl, ale já jsem člověk vesměs trpělivý a takovým věcem učení nakloněný. Takže celý systém se skládá s Arduina Nano,

img_2494

img_2498

čidla DHT22- jedná se o teplotní a vlhkostní čidlo v jednom,

img_2499

 displeje 20×4. Ta malá destička zezadu na displeji je řadič, aby se dal displej zapojit jen čtyřmi vodiči. Dá se zapojit samozřejmě i bez řadiče (displej je pak lacinější), ale je tam víc vodičů.

img_2497

Dále pak z 5V relátka (vykuchané z něčeho elektrického), které pro svůj malý odběr je zapojeno přímo na Arduino a spínací kontakty zvládnou 4A, což je pro 19W ventilátor plně dostačující. Procesor zvládá na přímo pouze malé proudy a při připojení silnější zátěže se zničí.

img_2496

Arduino je napájeno 9V z malého zdroje. Volil jsem čtyř řádkový displej, protože jsem chtěl indikovat stav provozu ventilátoru. Program pro Arduino jsem „poskládal“ ze dvou samostatných programů a to program pro čidlo a program pro displej. Jak jsem uvedl, nejsem sběhlý v programování takových věcí a tak jsem to zkoušel, dokud program neovládal Arduino jak jsem od něj požadoval. Ještě jsem tam doprogramoval pozdrav při zapnutí systému. Celou věc jsem programoval v tomto programu k programování Arduina k tomu určeném, volně ke stažení na internetu:

img_2505

 

 

 

 

 

 

 

 

img_2507

 

 

 

 

 

 

 

 

Program, resp. spínací procento vlhkosti v programu jsem nahrával do Aurduina až na místě samém přes USB

img_2502

 

 

 

 

 

 

 

 

 

img_2501

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jako spínací procento vlhkosti jsem určil 55 procent. Čili při překročení se ventilátor zapne, při hodnotě menší než 55 procent se ventilátor vypne. Čidlo je dost přesné a reaguje okamžitě třeba při puštění horké vody a následném odpaření páry stoupající vzhůru do rohu místnosti nad vanu. Takže již neexistuje, že by v popisované části koupelny byla vlhkost delší dobu větší než 55 procent. Celá věc je opatřena vypínačem poblíž displeje, aby se dal systém vypnout třeba přes noc. Samozřejmě by se tam mohl dát modul reálného času (Arduino samo o sobě neví kolik je hodin) a přes noc by se to vypínalo automaticky, ale zase nejsem takový detailista. Po zapnutí nejprve naběhne na displeji trochu vtipnější pozdrav

img_2510

a dále pak pracovní text s identifikací stavu ventilátoru. Při vypnutém ventilátoru to je:

 img_2509

       a při zapnutém ventilátoru

img_2508