Jistě jste si všimli, že v odkazu mám i fotografie z ptačí perspektivy. Proto jsem si řekl, že Vás obeznámím s tím, jakým zařízením tyto fotky fotím, přidám pár rad, jak s takovým zařízením zacházet a v závěru Vám doporučím internetové stránky, kde je více informací o tomto zařízení.

     Elektronika jde rázně kupředu a tím se otvírají různé možnosti. Jedna z nich jsou tzv. coptery, někdo tomu říká drony. Na trhu je jich nepřeberné množství. Některé jsou určeny k létání v místnostech, některé zvládnou let venku za bezvětří, některé jsou jak bych řekl profesionálnější, které létají venku bez problémů. Při fotografování opuštěných vojenských objektů jsem si uvědomil, že by bylo vhodné zhotovit fotky i seshora, jako takový doplněk. Uvažoval jsem nad tím, čím vlastně fotit. Modely letadel nepřipadaly v úvahu, jakožto i modely nějakých malých vrtulníčků. Fotit fotky aby k něčemu jakž-takž byly a zároveň řídit vrtulníček je celkem složité. Takže zbývala jediná možnost, pořídit si nějakého takového coptera.

     Nevěděl jsem o tom absolutně vůbec nic. V té době kdy jsem o tom začal uvažovat, se cena – budu tomu říkat „venkovního coptera“ pohybovala něco kolem 35.000,- Kč. To bylo na mě moc. Tak jsem uvažoval o koupi něčeho menšího, aby to bylo schopno létat i venku. Proto se sehnal malého coptera Galaxy Visitor 2. Nebudu zde popisovat technické údaje, ty lze nalézt na internetu. Nabil jsem doma baterky a začal ho v obýváku zkoušet. Samozřejmě že jsem s ním párkrát narazil do stěny, nějaké ty havárie byly, ale kupodivu je tento stroj dost odolný, takže moje první pokusy ustál bez úhony. Pak se začal chovat poslušně a v místnosti létal perfektně, chtělo to jen trochu citu. Měl na sobě již kamerku která fotila, nebo natáčela video. Po nějakém takovém zalétání a naučení ovládání, jsem se s ním vydal ven. Bylo zrovna bezvětří. Zde mě překvapila jeho schopnost nejen velice rychle stoupat. Vyloženě vystřelil nahoru po prudším pohnutím páčky. Udělal jsem pár fotek, let na baterku vydržel asi deset minut. Samozřejmě tento stroj neměl žádnou stabilizaci, žádné GPS, a jiné vymoženosti. Ale měl funkci vrátit se za určitých podmínek směrem k vysílači. Ale zase se mě naskytl problém – věnovat se řízení a zároveň fotit bylo složitější. Nehledě na to že jak se vybíjel akumulátor, bylo zapotřebí korigovat neustále jeho výšku a směr letu páčkami ovladače. Pak jsem šel létat při vyšším vánku a bohužel, motory stroje nebyly schopny překonat poryvy  a dron byl unášen pryč. Naštěstí jsem to ustál, že mi neulétl. Takže se s tím dalo bezpečně létat pouze za bezvětří, nebo při opravdu mírném vánku. Protože neumím poručit větru, ani dešti, bylo pro můj účel venkovní focení s tímto strojem vlastně k ničemu. Ale na pohrání je to bezva věc. Další výhoda tohoto stroje je ta, že při havárii nikomu nic neudělá a nic nepoškodí. Je velmi lehký. No to je všechno pěkné, ale potřeboval jsem stroj na fotky a ne na hraní v místnosti nebo létání jen za bezvětří. Ale nevylučuji jeho nepoužívání, pro lety v objektech je ideální, což využívám. Shodou okolností jsem tenkrát v té tobě prováděl spolu s jistými lidmi takový menší výzkum ve věci jisté práce ve vztahu s bezpilotní prostředky. K tomu bylo potřeba něco, co vynese určité zařízení do určité výšky k provedení různých měření. Zde jsem se poprvé setkal s copterem Phantom. Nikdy jsem to neviděl a tak jsem se na to překvapeně díval, co to má vše za funkce, jak je jednoduché ovládání. No až na tu cenu. Tak jsem začal šetřit peníze a nakonec jsem koupil copter Phantom3 Advanced (možná jsem měl počkat a našetřit víc, novější Phantom 4 se umí sám vyhýbat překážkám, i stromům). Zde bych se trochu rozepsal a podělil se o poznatky. Bude se to týkat Phantoma 3 Advanced.

     Než jsem coptera koupil, tak jsem sháněl veškeré informace a to nejen technické, ale i informace o ovládání, bezpečnosti, apod. A také, aby mi vyhovoval. Takže při jeho zakoupení jsem již zhruba věděl co a jak. Tento stroj má několik hlavních vymožeností. Hlavně obraz na display telefonu, nebo tabletu, který se připojí k vysílači. Prostřednictvím těchto zařízení se ovládají také funkce. Ke stabilizaci stroj používá systém GPS i Glonas, takže chytit družice není žádný prolém. Pokud se strojem vzlétnete a pustíte páčky ovladače, zůstane viset na místě a ani se nehne. Když nejsou k dispozici družice, třeba při létání v objektech, používá stroj ke stabilizaci ultrazvuk a malou speciální kamerku, která snímá povrch pod copterem, obraz porovnává a pomocí toho se stroj stabilizuje. Toto funguje ale jen do určité výšky. Perfektní je kamera a hlavně její stabilizace ve třech osách. Obraz je jak přibitý i při silnějším větru a při manévrech s řízením. Další věc je vrácení na místo vzletu při stisknutí tlačítka, nebo při ztrátě signálu vysílače. Pokud vypadne signál, nebo vypnete vysílač, stroj se sám vrátí. V případě stisknutí tlačítka  na vysílači, nebo na obrazovce telefonu lze pak řízení kdykoliv převzít. Stroj může létat i při poměrně dost vysokém větru, ale to bych nedoporučoval. Výdrž inteligentního akumulátoru, čili letu je kolem 20-ti minut. Na obrazovce telefonu jsou zobrazována telemetrická data jako rychlost letu, rychlost stoupání a klesání, výška, reálný stav akumulátoru a zbývající čas letu. Dá se nastavit i to, že pokud se akumulátor vybije pod uživatelem definované procento, stroj se sám vrátí. Má to spoustu dalších vymožeností, které zde nebudu popisovat, bylo by to na dlouho, jakožto je zapotřebí dodržet i určitý postup předletové přípravy jako kalibrace kompasu, aj. Každopádně pro mé potřeby focení je tento stroj naprosto vyhovující a doufám, že Vám budu moc nabídnout ještě hodně fotografií z tohoto zařízení. Samozřejmě používání tohoto stroje má své zákonitosti, které jsem zjistil jak provozem, tak i studiem na jiných webech. Jedná se zejména o:

Uvědomit si že to není hračka a je to jen stroj napěchovaný složitou elektronikou, která se může kdykoliv polámat. Samozřejmě používání stroje způsobí zvědavost třeba kolemjdoucích. Je zapotřebí při startu dodržet, aby v okolí startujícího copteru nikdo nebyl a i Vy poodstupte. Stroj je dost hbitý, zavadíte nedopatřením o páčku řízení a je problém na světě. Z tohoto důvodu také doporučuji, aby jste startovali vždy přední částí od Vás. Další věc je zásadně nelétat nad obydlenou oblastí a lidmi, nad silnicí. Stroj je poměrně dost těžký a při neřízeném pádu může někoho škaredě zranit, nebo způsobit škodu na majetku. Létání nad sousedovým dvorem, nebo domem způsobí akorát problémy mezi lidmi a tím pádem jsou na tom hrozně biti ti poctiví uživatelé těchto zařízení a modeláři a zbytečně se zvedá vlna odporu proti malým copterům včetně vyjádření různých fantastů, že se dají na malý copter navěsit granáty, nebo hlásání podobných volovin. Další důležitá věc – létat pouze na dohled. Jedině takhle máte přehled kde stroj přesně je, dá se určit bez problémů směr letu, že nevrazíte třeba do stromu, nebo nějakého vysílače pro mobilní telefony, díky pozičním světlům máte přehled kde je předek a zadek stroje. Ale pozor, může se stát že i při výšce 60 merů se stroj ztratí z dohledu a na obloze ho nenajdete a nevidíte ani poziční světla, slyšíte pouze bzučení. Může to být velice nepříjemné, zvláště pro ty, co mají coptera krátkou dobu. Potřeba nepropadat panice, nedělat zbytečné unáhlené manévry se strojem, protože můžete naopak odletět pryč, kdy neuslyšíte ani to bzučení vrtulí. Obyčejně stačí se v klidu rozhédnout pomocí kamery a pokud letíte na dohled jak se má, tak se v obrazu kamery určitě najdete, nebo poznáte alespoň místo okolí kde jste (doporučuji nacvičit). Když nevíte nic, stisknete tlačítko automatického návratu a pokud máte zapsaný Homepoint odkud jste vzlétli, stroj se vrátí, nebo až ho zase při jeho návratu spatříte, můžete převzít řízení. Ovladač stroje má dost velký dosah, není problém u tohoto typu – co se týká vzdálenosti i dva kilometry a dá se letět i na obraz z kamery, ale toto je nepřípustné, obraz z kamery může vypadnout. Já osobně jsem takový let nezkoušel a zkoušet ani nebudu. Mám nastavenu maximální vzdálenost na 150 m a při dosažení této vzdálenosti copter sám zastaví a informuje mě, že dosáhl této vzdálenosti. Tímto se také jistím, že při ovládání mi mou vinou neuletí a vždy bude kolem mě v okruhu 150m. Také si myslím, že dostupnost výšky při správném nastavení antén vysílače je určitě vyšší než 600 m. Toto je také nepřípustné, povolených je max. 300 m. Nehledě na to, že z takové výšky nic poořádně nevyfotíte, to se můžete rovnou podívat třeba na mapy na internetu. Ideální výška pro focení, aby to k něčemu bylo je dle mého názoru do cca 80m. Nelétat v místech kde je to zakázané, např. poblíž letišť, bezletových zón, apod. Tento typ copteru je konkrétně na létání u letišť ošetřen, ve svém počítači má data pozice letišť ( i v ČR) a nepoletí tam i kdyby jste chtěli. Ale nezkoušejte to. Nelétat za silného větru. I když si tento copter dovede poradit se silnějším větrem, ale zbytečně neriskovat. Ve 100m může být vítr úplně jiný než na zemi, takže s tím při silnějším větru počítat. Další věc je nelétat, když je teplota pod bodem mrazu, nebo blízko nule, zejména když je mlha. Při tomto spolehlivě namrznou vrtule a stroj je absolutně neovaldatelný a v krátké době spadne neřízeně na zem. Nelétat nad oblačností, ale to už jsem psal o létání v dohledu, nebo nelétat u elektrického vedení. Rovněž je vhodné před letem zkontrolovat zda-li není dron nějak mechanicky poškozen, zda-li nejsou poškozeny vrtule, uvolněné motory. A jako poslední bych uvedl, že je při létání potřeba myslet na návrat, tedy na energii v akumulátoru. Toto se dá ale zvládnout nastavením automatického návratu při určitém vybití akumulátoru. Já mám nastaveno pro návrat 25 procent zbytku energie v akumulátoru, čili pokud létám na dohled, copter se mi bez problému vrátí. Ale tomuto předejdu, protože sleduji telemetrii a ukončuji let při 30 procentech kapacity akumulátoru. Chce to létat s rozvahou a opatrností, díky držení pozice při puštění páček řízení je dost času na zkontrolování funkcí na display připojeného telefonu, nebo tabletu. Ještě jedna rada na závěr. Copter se opravdu velice dobře ovládá, ale při jeho zakoupení  doporučuji jít na nějaké odlehlé místo bez překážek a tam si vyzkoušet veškeré jeho funkce, systém řízení – jak reaguje, zkoušet let pouze s vizuální orientací aby jste věděli kde je předek a zadek coptera, ne podle obrazu na telefonu, aby Vás potom nic nepřekvapilo. Také si vyzkoušet focení, protože když fotky pak nahrajete do počítače, vypadají jinak než na display telefonu. Nezkoušet létat s větším copterem poprvé doma v obýváku, protože takhle ho určitě rozbijete, nebo si rozbijete něco doma. Stala se mi i taková věc. Copter má charakteristický bzučivý zvuk. Jednou v  létě jsem s copterem vyletěl do výšky cca. 50-ti metrů a vzdálenosti asi 80 metrů a uslyšel jsem jakoby nepravidelný chod motorů, spíše, jako kdyby do něčeho narážely listy vrtulí. Zpozorněl jsem – něco se děje a i když se copter choval normálně, rozhodl jsem se s ním přistát. Jakmile jsem s ním přiletěl blíže, spatřil jsem, jak kolem coptera létá pěkný chumel vos. Vosy doslova na coptera dorážely a vrtule je šmelcovali – to byl ten zvuk, který jsem slyšel. No ale co s tím. Přistál jsem tedy ve vzdálenosti aci 30 m a vypnul  motory. Jakmile copter přestal vydávat zvuk, vosy odletěly. Takže i s takovými věcmi se můžete při letu setkat. Vrtule to přečkaly bez úhony, ale pak to čištění 🙂