Příjem snímků z meteorologické polární
družice NOAA
Družice NOAA
Družice NOAA se pohybují na polární dráze letu. To znamená, že obíhají Zemi kolmo na rovník a nad severním i jižním pólem ve výšce 850-900 km. Patří mezi dálkový průzkumu země. Nebudu dále popisovat co už je napsané, pro detailnější info o těchto družicích se můžete podívat třeba na stránky ČHMÚ, např. ZDE.
Chtěl bych spíše představit moje domácí zařízení pro příjem snímků z družice. Přijímám tři družice, které vysílají na rozdílných frekvncích:
NOAA 15 - 137.6200 MHz
NOAA 18 - 137.9125 MHz
NOAA 19 - 137.1000 MHz
Ještě je v dosahu jedna družice a to NOAA 17, ale tato má poškozený skenovací motorek. Je sice stále aktivní, ale na zachycených snímcích nic není. Proto ji mám pro příjem vypnutou. Celé moje zařízení se skládá z antény, předzesilovače, přijímače propojeného přes zvukovou kartu s počítačem na kterém je nainstalován příslušný software. Dále tento software generuje internetovou stránku a posílá automaticky přes FTP tyto snímky na web, které na mých stránkách vidíte. K dispozici mám na webu snímky jen pořízené za denního světla, protože používám free verzi programu a tato umožňuje zasílání pouze jednoho druhu snímků, čili infračervené snímky pořízené v noci na mých stránkách nejsou k dispozici, i když je v počítači mám.
Dříve jsem snímky přijímal přes klasický scanner propojený s počítačem, ale musel jsem manuálně ladit frekvence, což nebylo ideální. Nebyl jsem doma - nebyly snímky. Tak jsem se rozhodl celý systém zautomatizovat nezávisle na mé obsluze. Takže rozeberu jednotlivá zařízení:
ANTÉNA
Vzhledem k tomu, že družice vysílá signál cirkulárně vyzařovaný, je zapotřebí speciální anténu. A to buď anténu turnstile a nebo helikální anténu. Já jsem volil možnost helikální anény (QFH). Tyto antény byly třeba použity na sondách Viking pro výzkum Marsu v r. 1977. Mám ji zhotovenou z plastové vodovodní trubky, elektrikářských průchodek a ocelového drátu. Anténa s přijímačem je propojena koaxiálním kabelem RG-58.
PŘEDZESILOVAČ:
Protože mám delší vedení koaxiálu od antény k přijímači, musel jsem použít předzesilovač. Před vlastní výrobou na kterou jsem měl návod, jsem nakonec zvolil již hotový výrobek a to předzesilovač DDAMTEK LNA-VHF 137-174 MHz. Je napájen 12 V po koaxiálu z přijímače. Předzesilovač mám umístěný samozřejmě u antény.
Zatím nainstalovaný provizorně:
PŘIJÍMAČ
Jak jsem uvedl, manuální příjem přes scanner byl pro mne nevyhovující a tak jsem volil pro tento příjem speciálně sestavený přijímač EMGO od http://www.emgo.cz . Tento přijímač je na tento druh příjmu již stavěn co se týká šířky pásma. Má vstup pro 12V napájení, anténu, výstup pro zvukovou kartu počítače, výstup pro repro, měřič signálu S-metr a seřizovací trimry. Naladění přijímače na správnou frekvenci družice je zabezpečeno buď přes RS 232, nebo USB. Já používám USB.
Krabička s přijímačem:
A takto přesně vypadá uvnitř:
POČÍTAČ
Klasické PC s nainstalovaným free softwarem WXtoImg.
V praxi celé zařízení funguje tím způsobem, že objeví-li se daná družice na příjmu, automaticky se aktivuje program WXtoImg na příjem a po aktivaci okamžitě vyšle signál po rozhranní USB do přijímače, který naladí patřičnou frekvenci družice, která je na příjmu. Jednotlivé frekvence družic jsou v přijímači naprogramovány, při ladění dochází k jejich přepínání. Příjem snímku z družice trvá asi od 9 minut do 12 minut. Záleží na které dráze daná družice letí. Proto nejsou snímky všechny stejné, jako z jednoho místa. Při příjmu lze poslouchat z přijímače zvuk vysílaných dat. Po ukončení příjmu se program deaktivuje a zahájí zpracování snímku, které trvá v průměru pět minut. Záleží na výkonu počítače. Výsledné snímky jsou v různých formátech (např. v infračerveném spektru, kontrast, nebo HVCT, které vidíte na stránkách) ukládány na pevný disk počítače, mohu zvolit, jak dlouho budou uložené. Mám nastaveno, že po zpracování snímku se vygeneruje internetová stránka, která se odešle přes FTP na server a tyto snímky vidíte na mých stránkách. Celý proces je tedy plně automatický.