Na vojnu jsem nastoupil 3.října 1990, kdy jsme dojeli na hlavní vlakové nádraží v Brně. Potom následoval převoz již vojenským autobusem do kasáren Brno – Slatina. Následovalo sprchování, fasování eráru, stříhání, nachystání civilního oblečení na zaslání domů poštou, lékařská prohlídka s injekcí „proti smrti“ a „ubytování“ v přijímači. Přesně si již nepamatuji, ale na cimře nás bylo zhruba 15 – 20. Již ale přesně nevím. V kasárnách jsem byl zařazen jako řidič těžkých vozidel u letištní roty VÚ 9687. Funkce se rozdělovaly v budově tehdejšího klubu. V kasárnách jsem prodělal přijímač společně s kurzem KŘK, kde jsem si rozšířil předvojenský řidičák ze skupiny „C“ na „D“ a dále kurz PHM pod vedením tehdy kpt. Ing. Miloše Malého. No a vzhledem k tomu, že jsem jezdil s auty, nadřízený byl i tehdy kpt. Ing. Miroslav Borák. Také jsem přicházel často do styku s tehdy s nrtm. Blahutou. S těmito všemi jsem velmi dobře vycházel a byli to dobří chlapi. Žádná buzerace. Vzhledem k tomu, že byl člověk na vojně, kde prostě vládl určitý řád. Během přijímače jsem se jen neučili pořadovému výcviku, ale jezdili jsme i do Tuřan zametat košťaty stojánku a potom ve Slatině do kuchyně, kde jsme škrábali za budovou jídelny brambory pro celá kasárna a umývali nádobí v „černé kuchyni“. Po přijímači jsem chodil nějakou dobu do stráže hlídat sklady NZ, které byly u travnatého letiště za kasárnami. V zimě to byl celkem „výživné“. Z důvodu poruch na parovodu se na strážnici netopilo, byla tam pouze malá kamínka, která nic nevyhřála. Strážnice byla v budově věže travnatého letiště, v přízemních patrech. Pak jsem jezdil z cisternou T-138 CL. Což byla cisternová nástavba Tatry 138 o obsahu 10 kubíků, tzv. odsávačka. Cisterna byla plechová.

V autoparku na letišti v Tuřanech jsem mimo jiné trasy vozil PHM z automobilových cisteren, které jsem vyčerpával a z dalších různých nádrží do vagonů, které byly přistaveny na železniční vlečce a to vzhledem k tomu, že vojenské letiště v Tuřanech se rušilo a zahájil se tam plně civilní provoz. A samozřejmě práce kolem toho všeho a kolem auta. Nepřipadal jsem si jako na vojně, ale někde v práci a bavilo mě to. I když jsem pořád smrděl od benzínu, nafty a leteckého petroleje. Tenkrát byl možný bezproblémový přístup po letišti i ze strany civilních osob, ale nyní bych to tam samozřejmě nepoznal a nikam se nedostal. Všude milion plotů a ostrahy. Tenkrát byla prostě jiná doba. A hlavně se v odbavovací hale – tzv. na linkách, se dala koupit v bufetu pivo, což byl v přijímači nedostatkový sortiment 🙂

V současné době již kasárna v Brně – Slatině nenajdete. Ani travnaté letiště. Snad jen náznak silnice – spojnice mezi kasárnami a letištěm v Tuřanech. Všechny budovy kasáren jsou srovnané se zemí a na jejich místě se nachází sídliště a prodejna a jiné budovy. Po opuštění kasáren vojskem, byla kasárna vlastnictvím magistrátu a střežena soukromou strážní službou. Právě díky ochotě pracovníků magistrátu bylo možno pořídit fotografie. Bohužel když jsem tam zrovna fotil, nedostal jsem se na travnaté letiště a k hangárům, kde jsem chodil do stráže. Tato část byla plotem oddělena a údajně ji tenkrát ještě mělo vojsko. Rovněž nemám fotky z bývalých automobilových NZtů, od učeben a meteo. Toto vše se nacházelo v části po pravé straně mostku vedoucího přes koleje z areálu kasáren k travnatému letišti. Budova štábu byla z architektonického hlediska zajímavá, projektoval ji v roce 1937 arch. Jiří Kumpošt, byla celá podsklepená. Jedou jsem ve sklepích byl, bylo to zajímavé místo. V kasárnách Brno Slatina jsem byl u útvaru do 1.5.1991, kdy jsme byli poté převeleni na letiště do Mošnova u Ostravy.

Kdysi to vypadalo takhle. Žluté značky jsou pro srovnání pozice:

Legenda k očíslování:

  1. hlavní brána se strážnicí
  2. buzerplac
  3. štáb, ošetřovna, jednotlivé roty – v pravé části rovněž moje
  4. kuchyně (co jsem se tam během přijímače naškrábal brambor a naumýval nádobí)
  5. budova přijímače
  6. kanceláře PHM
  7. hasiči
  8. stojany pro výdej PHM (jako na nynější benzince)
  9. kinosál (nikdy jsem tam nebyl)
  10. baterkárna, autopark
  11. autopark
  12. učebny, autopark NZ a někde za ním meteo služba
  13. LOZ (letecké opravárenské závody)
  14. rota
  15. řídící věž travnatého letiště (za mého působení nevyužívaná), strážnice pro hlídání NZ-tů (zásadně se tam netopilo) a „basa“ (za mého působení nefunkční)
  16. sklady NZ – tam se chodilo do stráže
  17. stojánky pro vrtulníky, travnaté letiště
  18. tuším, že ubikace pro piloty, techniky a nějaká rota

Nynní takhle (2021):

Za mého působení v kasárnách  Slatina zde byli tito důstojníci:

Velitel VU 9687 mjr.Ing. Kornel Vitál
ZV              kpt.Ing. Ivan Hadvig
NŠ              kpt.Ing. Vladimír Budi
ZVV             mjr.Ing. Jozef Refor
ZVT             pplk.   Alexander Semeš

Důstojník štábu:kpt.Ing.Opluštil
Náčelník služby PHM kpt.Ing.Miloš Malý (můj přímý nadřízený)
Technik služby PHM  nrtm.Blahuta
Náčelník automob.služby kpt.Ing. Miroslav Borák 
Náčelník chem. služby kpt.Miloš Kolář
Velitel letištní roty: npor. Bařina,
velitel čety: por.Ing. Hřebačka
  • Nadzemní snímky použity z portálu mapy.cz
  • foto T138CL použito z valka.cz